|
|
Gender gap in math score: does teacher gender matter?
Scharf, Šimon ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
Přestože jsou kvalita a rovné příležitosti ve vzdělávání vnímány jako obecně prospěšné, stále existují značné rozdíly ve studijních výsledcích chlapců a dívek. V této práci se pokusíme vyhodnotit jaký má efekt pohlaví učitele na studijní výsledky žáků. Konkrétně využijeme data TIMSS z 36 různých zemí abychom posoudili tento efekt na žáky a žačky čtvrtých tříd. Jsme první, kdo používá metodu Propensity Score Matching (PSM) k překonání výběrové chyby v tomto kontextu. Výsledky analýzy sdružených dat naznačují, že pohlaví učitele nemá žádný významný vliv na dívky, ale pozorujeme negativní efekt na chlapce. Když jsme uvažovali každou zemi zvlášť, pouze ve 4 zemích jsme našli stati- sticky významný efekt pohlaví učitele na výsledky studentů u chlapců. Z těchto 4 zemí pouze chlapci v Černé Hoře benefitovali z učitele stejného pohlaví, za- tímco ve zbylích 3 zemích to jejich výsledky zhoršilo. U dívek je efekt ro- bustní a pozitivní ve 4 zemích a negativní ve 3 zemích. Jak pro dívky tak pro chlapce jsme ve většině zemí nenašli žádný statisticky významný efekt. Naše výsledky přispívají k literatuře zabývající se vlivy pohlaví učitele na výsledky žáků ale také k širší diskuzi ohledně rozdílů v dosaženém vzdělání mezi chlapci a dívkami. Klasifikace JEL I2, I21, I24, I20, F00 Klíčová slova Genderová nerovnost...
|
|
|
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy
Barešová, Tereza ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Ženíšková, Aneta (oponent)
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy Abstrakt Cílem této bakalářské práce je v mezinárodním měřítku popsat vývoj sebevražednosti v období 2000- 2015. Na začátku práce shrnuje historický vývoj zkoumání této příčiny úmrtí a vědecké přístupy, kterými lze na sebevražednost nahlížet. Dále popisuje hlavní rizikové faktory sebevražednosti a identifikuje nejvíce sebevraždou ohrožené skupiny lidí. Dostupná data jsou zkoumána pomocí standardizované míry úmrtnosti celkem a ve vybraných věkových skupinách, a také pomocí indexu mužské nadúmrtnosti. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 47 zemí (36 evropských, 7 asijských, 1 africký a Kanada, Austrálie a Nový Zéland). Nejvyšší míra sebevražednosti byla zjištěna ve státech východní Evropy. Zároveň tyto země ve sledovaném období zaznamenaly nejvýraznější pokles těchto měr. Dlouhodobě nejnižší úrovní sebevražednosti se vyznačují státy jižní Evropy. Ve všech analyzovaných zemích se potvrdila hypotéza o vyšší nadúmrtnosti mužů na sebevraždu. Kromě případu finských, norských kanadských a australských žen se v práci potvrdil i předpoklad, že intenzita úmrtnosti na sebevraždy roste přímo úměrně s věkem. Klíčová slova: úmrtnost, sebevražednost, standardizovaná míra úmrtnosti, mezinárodní analýza, mužská nadúmrtnost
|
host ::
RSS.